Povídky

Jedna ryba.

4. března 2011 v 12:59 | Sense
Po dlouhé době zase povídka. Vím, že je to trochu podobné Světlu. Mám toho plnou hlavu.

Dveře

30. listopadu 2010 v 22:15 | Sense
Napadlo mě to (nečekaně), při pohledu na dveře.

Výměna

20. listopadu 2010 v 15:02 | Sense
Tak, další z nápadů na povídku. Šla jsem zrovna do školy a prostě jsem ho potkala. Je tam miliarda věcí nedomyšlených, ale já o nich nechtěla přemýšelet. Nejsem toho schopná a hlavně mě to hrozně nebaví.

Lidstvo
Ona

"Vím"

18. listopadu 2010 v 16:04 | Sense
Byl to takový nápad - seděla jsem ve třídě a pozorovala žárovku. Možná vám to trochu připomene jednu knížku, mě jí to taky připomnělo, když jsem to dopsala. Nemá to asi nijak výrazný děj, ale přečtěte si to kvůli té samotné pointě, na závěr bude trochu příběhu :)

Za skly

16. listopadu 2010 v 14:18 | Sense
Kdysi jsem psala tuhle povídku. Ukončila jsem jí, aniž bych pokračovala v dalším rozvíjení původní myšlenky. Před pár dny jsem si řekla, že by nebylo od věci v ní pokračovat. A tak je tady - na původní verzi navazující další část. Možná se mi pak bude chtít i pokračovat, ještě nevím.
Jinak mám pár nápadů na povídky, takže se to možná brzy objeví další. Budete trpět :o)

Škrábanec

5. listopadu 2010 v 21:55 | Sense
 Našla jsem si za krkem hřebík a spojila pár vzpomínek.

Dárek

27. října 2010 v 9:14 | Sense
Tak jo, taková první větší školní slohovka. Dostali jsme zadaný jeden odstavec, na který jsme měli pokračovat s vyprávěním. Vím, je tam podoba s Malým princem a nevím, čím ještě...

Výborně Thomasi!

24. října 2010 v 9:29 | Sense
To je tak, když vstanete v sedm v neděli, půl hodiny si vypisujete informatiku a hudební nauku a užíváte si to ticho v bytě a šedé ještě nerozjasněné ráno. Zapálíte si svíčku, uděláte si čaj, navlíknete se do teplých ponožek a svetru, zasednete k počítači a pustíte si hudbu a připadáte si jako ti spisovatelé, kteří jsou uprostřed noci vzhůru, aby vykopali z hlubin vědomí příběh. A začnete sami kopat něco o dvě stě procent horšího, šíleného a nesmyslného. Poslední dobou se nějak zaměřuju na vztek, všimli jste si?

Nikdy nezačínající, nikdy nekončící

11. října 2010 v 22:10 | Sense
První věc - pokud to pochopíte, buďte schovívavý, byl to jen nápad. Tím že něco napíšu, to okamžitě zabiju a tu možnost nedopustím. A druhá - pokud ne, dobře pro vás. Doporučuji neptat se na význam. Krásný zbytek dne.

Štěstí

17. září 2010 v 22:38 | Sense
Po dlouhé době jsem si konečně našla čas něco napsat. Byl to jen takový školní nápad, naprosto odlišný od všeho, co jsem kdy psala. Tak snad to nebude úplně otřesné. Jsem hrozně unavená a klíží se mi oči, takže prosím odpusťte případné chyby. Jdu si lehnout.
 
 

Reklama