Duben

25. dubna 2018 v 16:45 | Sense |  Poetické záblesky

Zavírám dveře od svého pokoje.
Trochu dřou o podlahu,
podle toho poznám, že to zrovna ty scházíš dolů.
Zavírám dveře a otvírám okno.
Někde uvnitř mě.
Tolik let jsem šátrala.
Kde je ta klika, která okno otevírá.
Kde je ta zatracená klika?
Nikdy neexistovala. Nic takového není.
Nic nejsem já, žádné okno nikdy nebylo
a pokud ano, vedlo do zahrady plné zkažených třešní,
které jsem trhala ze stromů, protože to dělalo tolik lidí.
A přesto je okno teď otevřené
a otevřených je mnoho prázdných pokojů,
vítr jimi vane.
Větrá zatuchlý vzduch
a všude, kam se dostane, sype na podlahu a otírá o sněny
pyl z jarních květin a kvetoucích stromů.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama