Cosi mi říká o bahně na plicích

15. dubna 2015 v 18:54 | Sense |  Vřískot
Tvoje jistota
tvojí nejistotou.
S sebou, vem mě, tmou.
Plynout. Plout.
Boty si zout.
Máčím si nohy v potoce,
dívám se jinam.
Pak mám nohy v řece
a voda je nad kolena
a po kotníky se plazí bláto.
Co s tím?
Co teď s tím.
Když se hnu,
ještě víc se probořím.
A tak sedím, čekám,
sním.
Sedíš vedle mě jako dřív.
A stejně jako dřív, bez citu, odcházíš.

Cosi mi říká o bahně na plicích.
Když zakašlu, moje ruka je šedá.
Světlám, až jsem dočista bledá.



Je to jenom o tom, jak odcházíš?
Nebo, že nikdy nepřijdeš.
Není to o plotu.
Plot má plaňky z jemně oprýštěného dřeva
a šimrají ho stébla trávy.
Je to o tom,
že já jsem tady
a ty kdesi v dáli.

Občas je vedle mě tvůj hologram.
Hologram na tvrdé světlo,
pokožka bledá jako kámen.
Položím na něj hlavu,
jsem hadem,
ale přitom hadem nejsem.

Jako by nic.
Jsi jako by nic
nic víc.
Víc už nic.
Nezbyde nám říct.
Ani neříct.
 


Komentáře

1 Bella Bella | Web | 19. dubna 2015 v 10:45 | Reagovat

Zase ty Tvoje hrátky s jazykem =)
Nevím proč, ale přesně tohle teď potřebuju k životu..
Takže vždycky, když přidáš něco nového, s nadšením čtu =)

2 Sense Sense | 21. dubna 2015 v 11:57 | Reagovat

Děkuju, to jsem moc ráda.

3 Long Long | 21. dubna 2015 v 21:03 | Reagovat

"Světlám, až jsem dočista bledá.."

"Je to jenom o tom, jak odcházíš?"

Jsem vděčná, že píšeš..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama