Mít natažený ruce před sebe

30. prosince 2014 v 22:56 | Sense |  Hledání Vlčího vrchu
Chtěl by jsi teď jít ode mě pryč.
Poznej sám sebe a pochopíš celej svět.
Teď? Vážně?
Vážně teď hned?
Necháš to na zítra a v noci zemřeš
v jednom ze svých hezkých snů.
Vím jenom tak moc, že vlastně nevím.
Jako být slepá,
mít natažený ruce před sebe
a stražit uši
a strnout v tom pohybu
a čekat
a čekat až to
nahmatáš
nebo
uslyšíš
(vědět, že ostatní vidí a hmatají a slyší a ty stojíš vedle nich a někdy předstíráš, že jsi na tom jako oni a někdy se jdeš schovat)
Chci to zkusit znova!
Najít kámen.
Sedět na něm.
Rozum je dravec
a ulovil instinkty
a útočí ti na oči
a na duši.
Jsem v tom lepkavým slizu až po uši..

Přijmout to. Všechno si to vzít, aby
to mohlo (na chvíli) odejít.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama