Ještě jednou Jdu za tebou tmou

27. července 2013 v 20:39 | Sense |  Poetické záblesky

Občas mám pocit, že moje dny obíhají ve věčně se opakujících motivech. A tenhle? Nějak se zvrknul a změnil v něco, co bych si ani nedokázala představit. Před pár dny.

Tak ještě jednou
zase
jdu za tebou tmou.
Ještě jednou.
Chci pochopit dech, zadržet ho, uletět.
Dech neexistuje. Létání na křídlech.
Nechci tě ztrácet v prožitých snech.
Ten čas, než přijdou změny,
chvíle, kdy budeme zatraceni.
Naše rána jsou ztracený, ztracený jsou večery,
zkalený vůní kouře, rozzářený vůní dřeva.
Padá hvězda!
Cesty do Hodňova.
Zas a znova.
Nestačej nám slova.
A rána jak rány do olova.
Jdu za tebou tmou.
Jdu tmou před tebou.
Jdu tou tmou s tebou.
A nemám strach.
Pocit, že se známe tisíc let.
To, co mi ještě nikdy nikdo neřek.
To naprosté pochopení.
Ztrácím sebe, naprosto bezhlavě a je to tak.
A tak to i bude.
Kde je hranice mezi sněním
a skutečným chtěním?
Ta hranice se dělí chvěním.
Ale kde to najít? Nevím.
Takže radši ještě jednou
jdu,
jdu za tebou tmou
 


Komentáře

1 Bella Bella | 28. července 2013 v 16:11 | Reagovat

"Nechci tě ztrácet v prožitých snech."..

Ten název je úžasně melodický..

2 # # | 30. července 2013 v 21:10 | Reagovat

ha, povedené, velmi povedené. jestli jsem to dobře pojal, docela to vystihuješ.. připomíná mi to ten kontrast, jak nám od malička nutí, co je za rok, co je dobré a špatné, komu a čemu máme věřit, nebo jak "funguje" člověk.. ale tohle vypadá, že se nenecháš ovlivňovat a preferuješ vlastní intuici.. ty na to jednou přijdeš, my ostatní holt musíme být trpěliví a procházet tím pořád dokola. hodně štěstí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama