Tři tečky místo dvou

22. prosince 2012 v 22:40 | Sense |  Vřískot

Jen fakt, že nezachytím krásu - je na to moc krásná.
Možná fakt, že jí nepřenesu.
A když sním, tak sním s mlhou před očima.
To se stává, že už nedokážu vidět jasně.
Občas se stává, že se stávám sebou,
když sedím a dívám se skrz ně,
Na tebe.
Já jen že, já jenže jsem zapomněla na tolik věcí.
A teď si nesmím vzpomínat.
Dívám se na papír.
A všechno co vidím jsou bílý mraky a zase bílý mraky.
Ten bezmezný klidný prostor ticha,
do kterého se utopím.
Spím, možná sním, klid, co tlačí do uší.
Tak nějak si představuju
Peklo.



Nikdy jsem nevěřila, že se člověk může dotknout oblohy,
ale nějak se mi to povedlo,
když jsem se dotýkala země v rychlosti 45 kilometrů za hodinu.


Ani jsem nespadla.
Nechtělo se mi. Sbírat se.
Ale užila bych si to pak víc, kdybych
pod sebou cítila sníh,
aniž bych si dobrovolně sedla.

Vím, že jsi to věděl.
A všechno jednou končí,
(ve chvíli, kdy začne něco novýho,
nově nudnýho),
i kruhy v očích skončí.
Jo.

Víš, že jsem koukala z okna
a bylo to k ničemu.
Padáme.
Poslední šance, že se něco stane.
Pak
Počkáme?
Nechci. Nemůžu.
A musím.
Vím, že jsi to věděl.
To mě jenom napadlo,
že bys mohl
doufat.
 


Komentáře

1 marnice marnice | E-mail | Web | 22. prosince 2012 v 23:54 | Reagovat

Žeby emoce - nejstarší lidské nemoce?

2 Sense Sense | 23. prosince 2012 v 20:22 | Reagovat

:)Možná trošku.

3 Long Long | 23. prosince 2012 v 20:59 | Reagovat

Zajímalo by mě, kdy jsem se vlastně přepnula ze tří na dvě.. :)
Někdy mi přijde, že je moc krásná, než aby se dala prožít tak, jak si zaslouží..

"Víš, že jsem koukala z okna
a bylo to k ničemu."

- Nebylo..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama