Venku číhá nebe

13. srpna 2012 v 23:18 | Sense |  Poetické záblesky
Jo, beznadějně miluju ty chvíle, kdy mi na ničem nezáleží, protože svět, svět ten prostě běží.

Nezapomněl jsi na tu mapu?
Já nemám čím psát. Já nemám na co.
Prostě jen… Nemáš tu mapu?
Sice je tma, ale stejně bychom se s ní aspoň neztratili tak lehko.
Aspoň tak. Pocit..trochu..bojovat.
Ničemu (osudu?) to nenechat jen tak.
Jen tak.
Tak máš tu mapu?
Já sakra nemám na co psát.
A nechce se mi na to později vzpomínat.
A vlastně, stejně jsme se ztratili,
tak nemáme proč se bát.
(Toho světa, co už nás nebude chtít znát
- a naopak.)


Byla jsem moc dlouho na slunci
a měla jsem cosi jako špatnou náladu
nalepenou na zádech.
Byla jsem na slunci a spálila jsem se.
Ale ta část, kterou jsem měla zakrytou čímsi,
snad špatnou náladou,
zůstala bílá.
Spálila jsem se a bolí to.
Tedy až na tu část, co byla zakrytá čímsi,
snad špatnou náladou.

Jdu si čistit zuby,
Tvářit se, že se chystám do postele.
Ale to já jen tak.
Je totiž pořád dneska
A já dneska nepůjdu spát.

Dobrovolně jsem se rozběhla proti zdi.
Ale přece nemůžu za to, že jsem narazila!
To…nebylo v plánu.

Tohle je způsob, jakým se dostávám pod kůži
tomu cizinci, co se mi usídlil v duši.
Způsob, jakým mu otvírám dveře. (A trochu doufám, že jimi odejde.)
Ale on tak nějak většinou vchází dál
a já. Já prostě přesně nevím jak říct, že nechci, aby to udělal.
Možná se bojím, že by poslechl a už se prostě nikdy nevrátil.
A já bych s těmi pocity, co jsem zazlívala jemu
zůstala sama. Sama stát uprostřed mrazivýho sněhu.
Na holym břehu.

Dvě ze všech mých očí jsou slepé.
A prázdné - aspoň se v nich odrážíte,
Ne? A potom (stejně jak já) narážíte.

Venku číhá nebe. Čeká na tebe.
Jo, aha. Aha. Tak proto ještě zůstáváš.
Další z řady věcí za které vděčím tý
Bílooký bestii.
 


Komentáře

1 Es Ef Es Ef | Web | 13. srpna 2012 v 23:48 | Reagovat

Fakticky mě to zaujalo :)

2 hahaporadnevimjakouprezdivkusemmampsat. hahaporadnevimjakouprezdivkusemmampsat. | Web | 14. srpna 2012 v 1:15 | Reagovat

víš jak hrozně miluju tohle všechno, co píšeš?

3 Jaen Jaen | 14. srpna 2012 v 7:37 | Reagovat

Pocit..trochu..bojovat.

nemáme proč se bát.
(Toho světa, co už nás nebude chtít znát
- a naopak.)

Způsob, jakým mu otvírám dveře. (A trochu doufám, že jimi odejde.)

A ta část se sluncem a špatnou náladou - jo, přesně tak to vždycky funguje..
A jako celek..dechberoucí.

4 Cornelia Cornelia | Web | 14. srpna 2012 v 10:54 | Reagovat

Nemám slov - ne, fakticky je nemám.

5 Sense Sense | 14. srpna 2012 v 23:31 | Reagovat

:) Děkuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama