Modrý neonový ryby

10. dubna 2012 v 20:51 | Sense |  Poetické záblesky

Haha.
Ono se ti to směje.
Vidíš, zuby.
A hele! Ono to i vrčí!
Hezký!
Tak uklidňující po těch staletích mlčení.



Tóny lákají osamělce.
Pohledy naznačují porozumění.
Masky kočičí schovávají pod kůží
- ta je napnutá a oslí.
Po nebi plazí se modrá ryba.
Neonová.
Klíče na krku
se kývají do rytmu.
Kývají hlavami,
bosi si zatančí na dveřích pokoje.
Označí mračení
spravedlivým vzdorem.
Smějí se, vidíš je.
Čekáš, že potkáš je
na nádraží.
Klíče ti podají,
odemknout naučí.
Pošlou ti návod.
Pak čekají.
A klíč se ti rozpadne
prožraný červotoči.

Stojíš a díváš se průhledným sklem.
Oči ti vypráví o štěstí.
Pak ještě trochu sníš.
Tep srdce nevěstí
nic o tom příběhu
za očima.

Pak potkáš další.
A další tě míjejí.
Máš tolik možností,
jenom to zkusit!

Smějí se tančí a s rybami
na nebi
zpívají.
A jsou šťastní. Tak strašně šťastní.
A když sloupneš jejich masku
a uvidíš prázdno,
možná se lekneš.
A možná se ti zboří svět.
 


Komentáře

1 Long Long | 11. dubna 2012 v 19:41 | Reagovat

Ten konec je vražednej.. Jako by se mi před očima mihlo ledové ostří..

Kouzelná fotka. Jiskry..

2 B@rt B@rt | Web | 11. dubna 2012 v 19:48 | Reagovat

hezké

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama