Totální degenerace způsobená disfunkcí mozku zatíženém deštěm a únavou

19. ledna 2012 v 19:32 | Sense |  Poetické záblesky
Pravděpodobně ta hektičnost končícího pololetí, které jsem se snažila vyhýbat, dostihla i mě. Uzluje to mozek.

Zíváme.
Sedíme a zapomínáme na chodidla.
Myslíme (si).
Děláme, že tvoříme.
Hledíme na nebe (sebe).
Chytáme (polštáře?) padající vraky,
kterými jsme taky,
když plujeme tím snem.
A doufáme v probuzení.
Každou vteřinu. (Ne, jen jednou za pár dní.)
 


Komentáře

1 Faira Faira | Web | 19. ledna 2012 v 19:45 | Reagovat

"Sedíme a zapomínáme na chodidla." - Je to strašný pocit, když si uvědomím, že většinu svého života prosedím.
Ano, pololetí. - Ještě zítra a mám ho konečně z krku.(poslední písemka a v pondělí klasifikace) - Jak já se tak těším.

2 uajiii uajiii | Web | 22. ledna 2012 v 18:53 | Reagovat

Ta je taky velmi vypečená, pardálko:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama