Zločin a trest - F. M. Dostojevskij

21. září 2011 v 20:49 | Sense |  Svět v pár slovech
Tak. Další povinná četba, se kterou jsem z/s(jsem děsně unavená, pochopte)trávila asi měsíc. Měsíc s psychicky labilníma postavama. Jo, vážně jsem tam nenašla jedinou postavu, která by nemluvila/nechovala se/nebyla blázen. Občas jsem si jako blázen připadala i já. A vlastně ani pořádně nevím, co si o tom mám myslet. Dá se to číst a je to nepochybně něco, co by nemělo být zapomenuto. Způsob psaní dusil, potápěl, zažíral se do mozku a z ruských jmen mi šla hlava kolem, ale budiž, jsem ráda, že jsem to přečetla. A teď k těm pár věcem, co jsem si vypsala.


Pak jsem přišel na to, Soňo, že kdybych měl čekat, až všichni zmoudří, tak bych se asi nedočkal…A ještě později jsem přišel na to, že to nebude nikdy, že se lidé nikdy nezmění a že je nikdo nepředělá, že je škoda se namáhat!

A já už teď taky vím, že ten, kdo má pevný a silný rozum a pevnou vůli, může lidi ovládat! Kdo se odváží velkých věcí, tomu dají za pravdu.(…) a neopovážlivější ze všech má podle nich největší pravdu. Takhle to bylo doposud a tak to navěky bude!

(…) že moc připadá jen tomu, kdo se odváží vytáhnout ruku a vzít si ji. Rozhoduje tu jedno jediné: odvážit se!

(…) chtěl jsem tehdy zjistit, (…) zda jsem stejná veš jako ostatní, nebo zda jsem člověk.

Copak jsem zabil nějakou babku? Sebe jsem zabil, žádnou babku! A zároveň jsem navždy utloukl sám sebe!

A když se dívčí srdce zželí, pak je to pro ně samozřejmě nanejvýš nebezpečné. To určitě zatouží ,zachránit', napravit, vzkřísit, podnítit k ušlechtilým věcem i probudit k novému životu a k nové práci.

Všechno, co se nepovede, se zdá hloupé!

Copak dvacet let nepřetržitého útisku člověka nezdeptá k smrti?

Ne, já potřeboval její slzy, chtěl jsem vidět její děs, dívat se, jak ji bolí a jak jí puká srdce!

"Až mě za tenhle týden nebo za měsíc přes tenhle most někam povezou (…), jak se asi na tenhle průplav budu dívat? Musím si to zapamatovat.

Ženská s děckem prosí o almužnu, zajímavé, myslí si, že jsem šťastnější než ona.

Byl by dal všecko na světě, kdyby byl mohl zůstat sám, ale přitom si jasně uvědomoval, že by nesnesl ani okamžik samoty.

Na chvíli se zastavil, aby vydechl a trochu se dal do pořádku, aby tam vešel jako člověk.

(…) fyzické vyčerpání mu přinášelo alespoň několik hodin klidného spánku.

Okovy na sobě téměř necítil.

Co ještě mohu od života očekávat? V přítomnosti jen zbytečný a nesmyslný zmatek a v budoucnu nepřetržité obětování, jímž ničeho nedosáhne!(…) Co si bude moci předsevzít? Oč bude usilovat? Žít jen proto, aby žil? Ale už dříve byl tisíckrát ochoten položit svůj život za nějakou myšlenku, za nějakou naději, třeba i vymyšlenou. Pouhá existence ho neuspokojovala, chtěl vždy více.
 


Komentáře

1 Péťa Péťa | Web | 21. září 2011 v 21:28 | Reagovat

Tak tuhle knížku jsem odložila asi po 200 stránkách. Četla jsem to takovou dobu, a už jsem se ztrácela v postavách a textu. Knížkou jsem se prokousávala. Prostě nemám ráda ruský spisovatele.

2 Luccy Luccy | E-mail | 21. září 2011 v 21:41 | Reagovat

Zdravím vás všechny, chtěla bych založit velkolepý blog, jenž bude nabízet vše o čem člověk sní. Projekt bych chtěla začít za 2-3 měsíce ... sháním redaktory s jakýmikoli tématy či návrhy.
Pokud by jste měli zájem napište mi na email: dark.cherry@centrum.cz
(Pokud nevíte co by jste mi chtěli napsat tak napište například: Zájemce o redaktorství)
Všem mockrát děkuji.

3 ~Corelaine-sama ~Corelaine-sama | Web | 21. září 2011 v 22:03 | Reagovat

Tuhle knížku jsem četla asi ve třeťáku. Bylo to povinně, ale jsem za to ráda. Je zajímavá, geniální a psycho. To já ráda. :))

4 Eunice Eunice | Web | 21. září 2011 v 22:09 | Reagovat

Povinná četba. Pfé... fumky :D
Ale tuhle knížku sjem si přečetla dobrovolně... a mám tkaový dojem napsala jsem na ni i recenzi :D

5 Long Long | 22. září 2011 v 16:20 | Reagovat

Ženská s děckem prosí o almužnu, zajímavé, myslí si, že jsem šťastnější než ona.

A to poslední je skvělý..

Žil jen proto, aby žil.

6 Sense Sense | 22. září 2011 v 16:47 | Reagovat

[1]: Taky jsem měla často pocit, že to udělám, ale na druhou stranu mě to zase fascinovalo, něčím. Minimálně jsem se z historickýho hlediska (pochopitelně je otázka, jak moc to odpovídá) dozvěděla něco o podobě tehdejšího Ruska.

[3]: Právě, jinak bych se k tomu asi nedostala. Psycho nepochybně a o tom, zda je geniální budu asi ještě nějakej čas uvažovat a možná k tomu taky dojdu, nebo možná taky ne.

[4]: Já taky, že jo, mohla jsem se na to vykašlat a jen dělat, že jsem to četla (jako mnohokrát předtím, někteří autoři odpustí, ale jsou nepřečtitelní) :D

[5]: Hlavní postava byla vůbec zajímavá. Občas jsem ho dokonce i chápala, ale dost často vůbec, ba mi byl někdy až děsně protivnej. No :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama