Skotsko

25. září 2011 v 16:01 | Sense |  Fotím


Já vím, že se to zdá neskutečné (asi především mé osobě), ale konečně jsem donahrála nějaký fotky ze Skotska. Když se na ně znovu dívám, připomínají mi místa, kde jsem stála a tu nádheru, která na mě dýchala. Zdá se mi už skoro neskutečné, že jsem tam byla. Neskutečné, ale krásné. Vzpomínám si na vítr a na vůni moře...


Začnu klasikou v podobě Edinburghského hradu. Tyčil se nad městem a v kontrastu s tribunami, které tam stavěly, vypadal, že na něj nedolehl čas.




Modrý konec světa. Long? :D


Nechali jsme naše odrazy na hladině ve studně na hradě.


Po pláži se procházely vrány. - jeden z nejsilnějších zážitků. (Tahle pláž je zrovna mimochodem hned u nejslavnějšího a údajně prvního golfového hřiště světa St. Andrews. A ani tam nebylo narváno!)


Dunnotarské ruiny.


Prostě jedete a pak někde zastavíte, rozhlédnete se (ticho, klid, vítr) a máte pocit, že dýchání nikdy nebylo snazší.


Tak co, vidíte jí, Lochnessku? Házeli jsme jí žabky do bydliště a neukázala se, tak nevím, asi spala.



Jeli jsme, nikde nic, jen tahle budka.


Nedokázala jsem se zastavit.


Rozcestník. Kudy dál?

Jedna z nich byla Shaun.


Ovce před autem možná utíkaly, ale co krávy?


Trošku kýč :D.


"Pumbo, je možné spadnout z kraje světa?"


Zlověstně trčel z mlhy.


Prostě jít dál a nezastavovat.


Ještě jedna z hradu v Edin.


Asi chtěla odplout.



Pneumatiky..


Eilean Donnan



Musíme už jít pryč.


Jo, vím, že je toho hrozně moc a tady je toho ještě víc a vůbec. Musím se tam někdy vrátit.
 


Komentáře

1 Kroketa Kroketa | Web | 25. září 2011 v 17:36 | Reagovat

ani se mi nezdá,že je toho hrozně moc,ty fotky jsou krásný a já bych toho chtěla vidět ještě víc,nejlépe to vidět osobně :D

2 Long Long | 25. září 2011 v 19:43 | Reagovat

To je tak nádherný.. Už je mi úplně jasné, co jsi myslela tím "neskutečné".. Hned ta první fotka mi vyrazila dech..
Jak je zapušten do skály, obrovský a majestátní.. Modrý konec světa? Jo, myslíš správně. Tam bych jednou chtěla skončit :D
To moře je nádherný.. Ten písek a vlny a nebe a všechno.. Severské moře.. Můj sen..
To jezero bys klidně mohla nechat zarámovat..
Tolik větrných elektráren.. Tam bych byla doma..
A ta silnice - asi, kdyby se někomu z té nekonečnosti asfaltu zastesklo a zachtělo zavolat domů..
Rozcestník mě dostal :D Takový.. poetismus.. Máš na výběr tolik cest.. Stačí se jen rozhodnout.. A prostě jít.
Kýč?! Ta se mi právě taky dost líbí :D Ten pomník vypadá úžasně.. Chtěla bych se ho dotknout.
"Pumbo, je možné spadnout z kraje světa?" :D:D
Další fascinující obraz.. Chtěla bych ho slyšet. Slyšet burácet vodu.. A možná i skočit..
Ta skaliska v mlze.. Jako návrat do tajemného středověku, všude plíživá, nepřátelská mlha, a všechno zahalené v oparu.. Krása..
Ale ta s tou silnicí mezi ohromnými kopci.. Ta je absolutně bezkonkurenční. Nejlepší a nejdechberoucnější.. Nejneskutečnější.. Tuhle zarámuj.. Je dokonalá. Nádherná..
Otisky tlap v písku jsou taky jak od umělce.. Vydat se po stopách.. Třeba byly vlčí..
Eilean Donnan - to nebe a slunce a voda a mech a ...
Ty úžasné zelené svahy.. Ta skalnatá pobřeží..
A kouzelné labutě.. Hlavně to malé..
A ovečky.. Krásné a bílé a.. Ovečky..

Ty fotografie svádí k příběhům.. Svádí ke smíchu a svádí k pláči..

Jednou mi to všechno ukážeš..

3 tearful tearful | Web | 25. září 2011 v 22:01 | Reagovat

wow! krasne fotky! niekedy som mala problem uvedomit si, ze ktory popis patri ktorej fotke, ale to je moja chyba :) kazdopadne, well done!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama