Jsem sobec.

19. června 2011 v 19:08 | Sense |  Vřískot
To prosím naprosto klidně neřeště. Nemám úplně dobrou náladu. Ne, to vlastně vůbec ne!

Asi jsem sobec.
S očima, které hledí k zemi,
aby viděly nebe.
A které v těch plujících mracích
vidí odlesky země
ve které žijeme.
Společně.
(a neznáme se,
nezdravíme kolemjdoucí
a na ulici nepoznáme
sousedy.)


Chci už konečně vyrůst.
Z toho věku,
kdy nejsem dítě,
ani dospělá.
Kdy ve mně každý vidí
jen obecnou představu
člověka mého věku.
A mluví se mnou
s jakousi děsivou obezřetností,
jako kdybych mohla
každou chvíli explodovat
a nadělat mu pár děr v obličeji.
Občas se taky tváří,
že naprosto rozumí úplně všemu.
Že přesně ví,
že jsem ta rozporuplná osoba.
Že to patří k věku.
Ale já už nevím,
jaké to je být dítětem.
Mám pocit, že i oni zapomněli.



Nakonec na ničem nezáleží.
Nikomu.
Falešný touhy a naděje
sežere čas.
"Dobrou chuť, pane."
odvážíme se občas říct.
A pak zase spíme.
Svý životy spíme.


Pak mi zase řeknou,
že je to špatně,
jak smýšlím o světě.
Že bych s tím prý
měla něco dělat.
Protože je to asi chyba
tvářit se
(pravdivě),
že si nerozumím v davu.
Že nerozumím davu.


Jó, kritický pohledy házet umí.
A ruku vám nikdo nepodá.

Asi z nebe spadne měsíc
svalí se do trávy
a bude se dívat na hvězdičky
a budou mu připadat hezčí,
než kdy dřív.
Tak krásné, náhle,
Když je opustí.


Namočili mě do vody
a málem mě tam utopili.
Ále, o to ani nejde,
ale když mě vytáhli,
chyběla mně bota.


Klátila nohami nad řekou,
asi k ní i mluvila.
A řeka ani nešuměla.
Mlčela a neodpovídala,
jen si dál plula plná bodláčí,
které do ní napadalo cestou Prahou.
Klátila nohami nad řekou.
A řeka jí sotva viděla.
A snad se i usmála
a vesele si mlčela dál.
Smála se jejímu nepochopitelnému štěstí.
Pak jí někdo poklepal na rameno
a řekl mi:
"Jsi cvok!"
 


Komentáře

1 Šimi Šimi | 19. června 2011 v 19:15 | Reagovat

To je dobry akorat bych dala min pismen a nebo bychto nedala do sloupce

2 Sense Sense | 19. června 2011 v 19:18 | Reagovat

Jo, on si to blog celý nějak přetransformoval. Už je opraveno

3 werewolf's spirit werewolf's spirit | Web | 19. června 2011 v 19:26 | Reagovat

hnmmmm...I like it...povedený

4 Lenka Lenka | Web | 19. června 2011 v 19:38 | Reagovat

krásný blog

5 Long Long | 19. června 2011 v 20:20 | Reagovat

Chci už konečně vyrůst.
Z toho věku,
kdy nejsem dítě,
ani dospělá.

Řeka jako vrah.. A Řeka jako utěšitel..
Otrávily jsme řeky - nevěří nám..

Jsme cvoci!

6 Bella Bella | 19. června 2011 v 21:28 | Reagovat

Svý životy spíme.

že si nerozumím v davu.

Zase jednou silný zážitek..

7 Kachna Kachna | Web | 20. června 2011 v 22:16 | Reagovat

Přeci když napíšeš tohle, nemůžeš být sobec... Protože my sobci se zajímáme jen o to, abychom se dobře cítili, aby nás to co nejmíň bolelo. A bojíme se jít až k samotnému jádru věci, kam chodíš ty a pak píšeš články jako je tento a vždy na pár minut tím děláš nám sobcům ohromnou radost.
Tedy snad pochopíš, co tím chtěl básník říci :D Zkrátka a dobře klaním se Ti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama