Vteřiny a roky

6. dubna 2011 v 21:34 | Sense |  Poetické záblesky
Mám už toho všeho tak dost. Už vážně dost...


Oči plné něčeho,
Co tam úplně nepatří,
Co nepatří do žádných očí
A zvlášť ne do tvých,
Voda, slzy, hořké.
Slzy nepatří do dětských duší.


Tvoříme si mosty, abychom přešli život.


Potřebujem jít.
Potřebujeme jít dál.
Vždyť přece taky musíme.
Musíme jít dál.
Nesmí nám bránit.
Nesmí nás držet.
Musí nás nechat.
Nechat nás.
Vždyť my to potřebujeme!
Nesmí nás držet,
Když chceme lítat.


Nech mě jít!
Nech mě roztáhnout křídla, bože dusím se.


Chci, až zavřu oči, aby ses mi zdál.
Chci až usnu, abys byl u mě.
A já se nemusela bát
(na těch pár hodin snění,
kdy se oči budou míhat pod víčky)
že tě ztratím,
protože bychom prostě
patřili k sobě.

Na zdi
visí oko,
hledí vpřed,
slepé.
A lidé se mu klanějí,
jako bohu.
A ono, to malé, má strach,
že jej nikdo nemá rád.
A přitom jen nevidí.
A oni, bezrucí, nemohou zatleskat.
 


Komentáře

1 Bella Bella | Web | 7. dubna 2011 v 11:58 | Reagovat

Připomíná mi to text od Tool - nevím proč.. Je to..hluboké.. Plné - všeho.. Zoufalé.. A o nás.. Čeho máš dost?

2 Long Long | 7. dubna 2011 v 12:08 | Reagovat

Potřebujem jít - jít dál..
Taky jsem to cítila.. Ukaž těm, co tě dusí, vyceň zuby..

3 Sense Sense | Web | 8. dubna 2011 v 14:31 | Reagovat

[1]: Dlouho jsem je nečetla. Stesk :):D

[2]: Půjdeme.

4 nelakolut nelakolut | Web | 10. dubna 2011 v 17:36 | Reagovat

vážně nádherný... jako bych to psala já, kdybych uměla psát :D... prostě nějakým způsobem tomu rozumím (pravděpodobně úplně jiným, než ty, ale což...) :)

5 Borůvková Borůvková | Web | 10. dubna 2011 v 21:06 | Reagovat

Je to úžasný.. Tak procítěný (?)...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama