Zbytkové zboží

19. března 2011 v 20:00 | Sense |  Poetické záblesky


Objevil se a volal.
Volal mé jméno.
A z jeho úst křičelo mlčení.
A já za ním nemohla jít.
Nemohla ho obejmout a říct že, všechno je v pořádku,
všechno bude jako dřív.
Protože
nebude.
Měsíc září na obloze.
A jeho chladná zář
dopadá na unavenou tvář
chodníku.
Bubliny prasknou.
Jednou všechny prasknou.
Ať jim dodáváš vzduchu kolik chceš.
Udržuješ je, aby nespadly,
umí prasknout i tam nahoře.
Chtěla bych, aby mě hvězdy jednou poslechly,
když na ně budu mluvit.
Aby mě poslechly,
i když nebudu.
Já vím! Já vím!
Já už to vím!
Svět je.
Svět je.
Svět je i krásnej.
A jednou otevřou se brány nebe.
A všichni nesmrtelní přijdou k nám.
A podají nám ruce na znamení rovnosti.
Je těžký pozorovat svět
ze skleněný kostky
a neslyšet.
A vědět,
že tohle bezpečí,
tahle samota
zabíjí.
Bez přístupu vzduchu.
Bez přístupu hluku.
Bez doteku.
Zmačkat všechny papíry,
bych si přála,
zapálit je
A jít domů.
 


Komentáře

1 Leňulí Leňulí | Web | 19. března 2011 v 20:17 | Reagovat

Je z toho strašně cítit samota, izolovanost a něco jako rána na duši...
Zvláštním způsobem se mi líbí to spojení "(A z jeho úst) křičelo mlčení"

2 Long Long | 20. března 2011 v 12:01 | Reagovat

"Objevil se a volal.
Volal mé jméno.
A z jeho úst křičelo mlčení.
A já za ním nemohla jít.
Nemohla ho obejmout a říct že, všechno je v pořádku,
všechno bude jako dřív.
Protože
nebude."

Svět je.. Svět je.. Svět.. je?

3 Bella Bella | 20. března 2011 v 12:42 | Reagovat

Opět mi to příjde jako přelad anglického textu písně - a mě se tenhle styl vždycky líbil.. Připomíná mi to Nightwish.. Úžasné..

4 Sense Sense | 22. března 2011 v 20:18 | Reagovat

[2]: snad..

[1]: aspoň jsem se toho na chvíli zbavila:)

[3]: Jo, to mám z toho, jak pořád hltám ty texty :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama