Světlo 1

19. února 2011 v 20:51 | Sense |  Světlo
Jednou jsem sedla k PC a prsty se mi rozjely po klávesnici. Je to divné, takové světlé. Je to pokus.

Světlo. Světlo. Světlo.
            Protože bylo správné. Protože znamenalo život. Protože světlo bylo to, co bylo potřeba k životu květiny. Světlo.
            Znamenalo smysl toho počínání. Znamenalo cíl. Byl to svět. A kvůli světlu byla podstupována tma. Pro světlo obraceli zrak k temnotám a uctívali ji. To všechno proto, že tam uvnitř věřili v existenci světla. Čisté esence dobra tam kdesi za těžkými dešťovými mraky. Světlo bylo cíl.
            Světlo znamenalo život.

1
            "Má cenu jí říkat o modré obloze?"
            "A co slunce? Slunce, mám ho zmiňovat?"
            "Mám jí připomínat, že kdysi byly zelené květiny a že bojujeme o zelené květiny. Mám?"
            "My bojujeme o zelené květiny, nebe a slunce?"
            "My bojujeme?"
            "My bojujeme."
            "Protože ještě jsme."
            "Mám jí povídat o tom světle a kráse?"
            "Jestli se probere."
            "Je tam někde?"
            "Někde ano. Stejně jako T, ale oba jsou hodně hluboko. Nevím, kde přesně. Není jí to vidět na očích."
            "T je to vidět na očích."
            "Ano, T je hodně hluboko."
            "Tomu mám vyprávět o obloze?"
            "Obávám se, že by ta slova neslyšel."
            "Proč?"
            "T je moc hluboko."
            "Tam je tma."
            "Tma je i tady."
            "Ale my víme, že někde je i světlo."
            "Víme?"
            "Věříme."
            "Věřit není vědět."
            "Je."
            "A T, T neví?"
            "T ani nevěří."
            "A ona?"
            "Mám jí vyprávět o květinách a obloze a slunci a ptácích a větru v korunách stromů? Mám jí o tom vyprávět? Mám jí dát naději?"
            "Nebo jí máme nechat, ať ve světlo věří sama."
            "Uvidíme až, kde byla."
            "Není jí to vidět na očích."
            "Má v nich tmu."
            "Všichni máme v očích tmu. Ale v hlavě můžeme věřit ve světlo."
            "Ale v očích máme tmu."
            "Tma T je jiná."
            "Ano, T je hluboko."
            "Jak moc hluboko?"
            "Snad je odtamtud návratu."
            "Proč myslíš?"
            "T byl dřív plný naděje."
            "Teď?"
            "Uvidíme."
            "A co ona?"
            "Uvidíme."
            "Kdy?"
            "Mám jí vyprávět o hvězdách? O hvězdném nebi a měsíci a světle v temnotě? A plameni svíce v prázdném pokoji?"
            "Bude-li tě ochotná poslouchat."
            "Myslíš, že bude?"
            "Nevím. Nevidím jí to na očích."
            "T poslouchat nebude."
            "Proč myslíš?"
            "T se ztratil."
            "Co se ztratí, může se opět najít."
            "Stačí přece hledat!"
            "Někdy ne."
            "A T?"
            "T se možná nenajde."
            "A ona? Mám jí vyprávět o hvězdách, slunci, měsíci, nebi, květinách, větru, štěstí a naději?"
            "Můžeš to zkusit."
 


Komentáře

1 hang-on hang-on | Web | 19. února 2011 v 21:01 | Reagovat

to je krásný :) Nikdy jsem nic podobného nečetla... Ráda bych napsala ještě něco, ale nějak se mi nedostává slov

2 Rabe Rabe | Web | 19. února 2011 v 21:04 | Reagovat

ano je to opravdu krásné, v dnešní době je spousta lidí jako T, někdy bychom potřebovali slyšet o slunci, květinách a měsíci :)

3 Dragueden Dragueden | Web | 19. února 2011 v 21:07 | Reagovat

Tedy upřímně...jsem z toho na rozpacích. To se mi ještě nikdy nestalo, ať už jsem četla cokoliv. Je to zvláštní, nepochopitelné a přesto se to dá chápat.

4 Wicky Envy Leviathan Wicky Envy Leviathan | Web | 19. února 2011 v 21:14 | Reagovat

*w* whoaaaaaaaaaaaaa šupovo napisane XDD hoc ale nwm ci som tomu vobec spravne pochopilo XD

5 Long Long | 19. února 2011 v 22:12 | Reagovat

Tyjo, dalo mi to zabrat :)
Připomnělo mi to malého prince - mám vyprávět..? Em, a tebe a mě.. - vlkvíproč.
Občas jsem se v tom ztrácela - netuším, kolik tam bylo hlasů, všechny chtěly slyšet odpovědi, které v nich tonuly..

Světlo.

6 Sense Sense | 20. února 2011 v 16:39 | Reagovat

Děkuju..

[5]: Jo, Malého prince možná? Nás? Netuším. Jo, to je záměr. Asi to nemá moc dávat smysl.
Světlo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama