Z doupěte

12. října 2010 v 8:15 | Sense |  Ze života snílka
Zdravím z doupěte děsivého vraha po ránu, kterému navíc, (nepoužijem to místo pozdravů?) není dobře. Áno, už je to tak. A jak jinak je to opět žaludek. Včera už jsem se (se vší elegancí) vyhnula škole, která se stejně nekonala ve škole. A asi přišla o docela hezký zážitek. Ale ona by asi taky nebyla moc sranda vrátit se se zážitkem, že jsem obsah svého žaludku přesunula na starodávnou hrobku. (Neberte to ani doslova, jelikož se tato příhoda zatím nestala ani doma, takže se možná ten vadný žaludek rozhodl, že mě zase bude strašit.
Dneska do školy/neškoly jdu. Konkrétně do tmy kinosálů na film (česky dost zavádějící) Počátek. A víte, docela se těším. Navíc kino má tu výhodu, že když si uprostřed představení odběhnu na onu místnost, z důvodu náhlé (trvalé, pche) nevolnosti, nebude to nikdo řešit. (Budou rádi, že to neschytal ten sedící přede mnou) Jestli tam vůbec dojdu…
K víkendu. Sobota byl snad nejkratší den v roce, což svědčí o její náplni. Krásný den byl pak ještě doplněn nalezenými meči, které odněkud přinesl strýček. (Kdoví odkud. Nějaký chudák si je tam nejspíš odložil..:)) Jsou, pravda dost obyčejné, dřevěné, obalené jen něčím černým (inteligence spadlého kokosu), ale mě se líbí. Už mě stačil bolet loket a koleno. Ale myslím, že jsem opět já převažovala v počtu rozervaných břich. Nepřátelé, třeste se! Mimochodem, aby toho nebylo málo, málem mě zabil spadlý závěs.
Další den pak probíhal jednoduše. Ráno běhání mezi rozmalovaným obrázkem, flétnou a mečem. Pak jsem si po obědě pustila Lost (abych se poprvé podívala, co je to vlastně zač). A řeknu vám, nebylo to dobré. Vzala jsem si útočiště nereálna, které mě bavilo (a zkoumala tetování, třeba: Life is easy with closed eyes. - snad je to dobře napsaný :D) Jednotlivé díly (a že jsem jich viděla!) jsem prokládala hraním (ano, jsem závislá i na flétně). Vzhledem k tomu, že jsem včera nebyla ve škole/neškole, dovedete si jistě představit i náplň pondělka, inu, aktivitě se meze nekladou. Navíc mi fakt nebylo dobře!.
Dneska jdu k fyzioterapeutce. Vůbec se mi tam nechce. Zase mě mírně ujistí, že mám v háji záda - jó, necvičím. A jemně zmíní i důvod. Famfáry, prosím.
Takže mrtvola se zvedá, jde se pokusit něco málo (málo, málo!) požít, nalít do sebe čaj a vyrazit do školy do kina.
Mějte se krásně!
 


Komentáře

1 jana jana | 12. října 2010 v 9:23 | Reagovat

ahoj víš o tom že miley psala na svém blogu svůj email?já ti ho dám a můžeš to říct i kamarádkám:její email je:milymileycyrus@atlas.cz

2 Bella Bella | 12. října 2010 v 11:57 | Reagovat

Žaludek mě taky zlobí - škole jsem se vyhýbala celý minulý týden.. Včera jsme měli volno a dneska jen pár hodin.. Jé, Počátek, hned bych šla taky! :D
Jo, sobota utekla - jak blázen.. Jů, meče :) Nezabijte se :D To mi připomíná, jak mě málem zabila spadlá nástěnka :D  "Life is easy with closed eyes" - hezké :)

3 Long Long | 12. října 2010 v 19:57 | Reagovat

Zvláštní, dneska jsem si prozpěvovala cosi, co mělo v textu ,,close my eyes".. :)

Ten tvůj žaludek by potřeboval po tlamě.. Asi si s ním jednou vážně promluvím :D:D Vražedný závěs? No, obyčejné věci jsou čím dál agresivnější.. :)

No, užij si váš ,,zkrácený" školní týden..:)

4 Sense Sense | 12. října 2010 v 20:22 | Reagovat

[2]: :) Moc hezkej film. Jen fakt nechápu ten překlad, který měl být Vnuknutí. S nějakým počátkem to nemá co dělat. :) Doporučuju.
Od čeho ty meče jsou? :D
Příšernosti.

[3]: I closed my eyes just to loked at you... (A perfect circle) Prostě oči :)

To teda, doufám, že brzy, protože já na něj jaksi nepůsobím. Že jo?

Nezbývá než napsat kiš kyš! :D

5 nancy nancy | Web | 15. října 2010 v 14:15 | Reagovat

to s tym zaludkom neznie velmi zabavne .... skoro sa vyliec :D
pociatok zavidim, je to skvely film. my so skolou chodime len na same hlupe prkotiny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama