Věřit v pomoc

18. října 2010 v 21:12 | Sense |  Poetické záblesky
Podej mi ruku.
Tvojí špinavou, unavenou, starostmi obtěžkanou ruku.
(Natahuješ lačně a věříš v pomoc)
Tak, vychutnej si ten pohled.
Pohled co říká - jdi pryč.
(A tvé oči neví, zda mají plakat, či nenávidět)
A až se budeš tam v koutku užírat záští,
uvědom si, že mi vlastně můžeš děkovat
za lekci života.
 


Komentáře

1 uajiii uajiii | Web | 18. října 2010 v 21:55 | Reagovat

svatá pravda. moc pěkně napsáno! to není ale haiku, nebo ano?

2 Sense Sense | 19. října 2010 v 15:18 | Reagovat

Bohužel... Děkuju, ne, není, ani nemá být.

3 Long Long | 19. října 2010 v 15:57 | Reagovat

Když se teď zamýšlím, někdy je.. nutné nechat někoho, aby se zvednul sám - a uměl pak vstát i bez pomoci.. - Protože ne vždy tu někdo bude.
Ale teď je..

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. října 2010 v 21:56 | Reagovat

Já jsem začátečník.
Lekce by měly být lehké.

5 strm0a strm0a | Web | 23. října 2010 v 18:15 | Reagovat

podává ruku, ale neodchází pryč. nenáviďte jej za to

6 Ví, Ví, | Web | 1. prosince 2010 v 0:40 | Reagovat

pravda ... život ovšem dává tolik lekcí že člověka už nebaví děkovat ale vzdává se ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama