Vyčerpanost

2. června 2010 v 19:57 | Sense |  Vřískot
Další z věcí, kterou klidně ignorujte.


Točí se hlava, opět nemůžeš dýchat.
Tentokrát skutečně.
Je ti mizerně,
fyzicky,
psychicky,
Chceš křičet,
krk bolí.
Ležíš a chceš běžet.
Každý krok je podlomení v kolenou.
To tak scházelo.
Sama.
Opět.
Nečekaně.
A sápáš se po knize.
Nevidíš na písmenka.
Oči se zavírají.
Stulená v klubíčku nemůžeš spát.
Zavřít oči.
Nedýchat.
Dusíš se.
Zoufalství.
Vztek.
Beznaděj.
Jen zírat z okna na kapky deště.
Plochá snivá šedá obloha.
Je tu.
Jediná zůstala.
Jen smutný pohled,
možná trochu nepřítomný.
Prázdný.
A toužíš s tím něco udělat,
bojovat.
Vyčerpanost sráží na kolena.
Bez síly psát.
Bez síly žít.
Vyčerpaná.
Dusíš se.
Odpadem co zanechal život.
"Mami!"
Nic…
U něj to všichni vidí.
U tebe jsou slepí.
Nebo je to nezajímá.
Ještě líp.
Výkřik do tmy.
Došel dech.
Je toho moc.
A tolik málo.
Sílu bojovat pohltily hvězdy
a zmizely za šedými oblaky.
 


Komentáře

1 Bella Bella | 2. června 2010 v 20:21 | Reagovat

Píše o sobě nebo o mě..? Mrazilo mě z toho.. Bude líp - musíme tomu věřit.. Každý déšť musí skončit a vysvitne zase slunce a spatříme Lunu - s hvězdami.. A nebudeme sami..

2 Bella Bella | 2. června 2010 v 20:21 | Reagovat

*píšeš

3 Sense Sense | 2. června 2010 v 20:34 | Reagovat

Doufám, že ne o tobě...nepřála bych to nikomu. Přitom vím, že je jistě spousta, kdo se cítí hůř, kdo je na tom hůř.
Je ti už aspoň trochu líp?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama