Vodopád vyschl

27. června 2010 v 14:12 | Sense |  Vřískot
Divný písčitý, suchý, dusivý pocit - těžký, dusný doprovází mě už kolik dní... A tohle jsou výsledky..

Jednou i vodopádu dojde voda.
Jednou skála pod ním uschne.
Jednou ty divoké květiny zvadnou.
A budou toužit po vodě.
Budou chtít zpět vláhu.
Ale voda tam už nikdy nepoteče.
Nikdy.
Vodopád vyschl.
Tam, kde dřív bylo koryto řeky,
hle! pustina.
A květiny mohou toužit po vodě,
ale nedostanou ji.
Už nikdy...
řeka vyschla.
Slzy vyschly.
A co se rodí v prázdnotě, kde není vody?!
Vztek...
Nenávist...
Pak můžeš křičet jak chceš,
ale voda se nevrátí.
Zbývá odporné suché prázdno.
Žádný stinný kout, kam se schoulit.
Ale občas...občas prší.
 


Komentáře

1 Faira Faira | Web | 27. června 2010 v 14:47 | Reagovat

Připomělo mi to ty šílený letní vedra, kdy si připadám jak chcíplej pes a hledám chládeček.

Bez vody to nejde - nic.

2 Long Long | 27. června 2010 v 17:30 | Reagovat

Ano, občas zaprší..
A že je to ale krásný déšť..

3 Bella Bella | 27. června 2010 v 18:03 | Reagovat

Hlavně ten začátek mi něčím připomenul texty Nightwish.. Říká se, že sucho nás naučí vážit si vody..

4 Sense Sense | 27. června 2010 v 22:18 | Reagovat

[1]: To taky...špatné je, když se to připlíží do duše.

[2]: Úlevný...ale dost často se ho mracích nahromadilo tolik, že se valí tak rychle...

[3]: Vážím si vody..ale podle toho, o jakou vodu jde...

5 Illian Illian | Web | 28. června 2010 v 14:27 | Reagovat

Moc krásná. Když jsem ji tak četla, tak jsem si čmárala a načmárala tohle:

Až hvězdy vychladnou,
až slunce pohasne,
lidský druh zahyne,
jenom ta vzpomínka zbude.

Vidíš jak jsi inspirativní? Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama