Tak nějak

24. května 2010 v 19:38 | Sense |  Ze života snílka
Jen tak okrajově, jelikož dneska moc nestíhám.

Každé ráno míjím tuto ceduli. Řekla jsem si, že jí musím vyfotit. Taková krutost. Mražené maso vlčka?! Ach ty lidi dnes...:D
052
Dále pak věc naprosto neviděná...pozor prosím, tohle mi ségra nakreslila. Hrozně se mi to líbí, proto to sem dávám. Pro nezasvěcené, se sestrou nejsme zrovna dokonalá dvojka. Pořád se hádáme a tak. Inu, mladší sestra no. O to mě víc potěšilo, když mi tohle nakreslila a poprosila mě, abych jí to obtáhla, že mi to pak dá. :o)
Jinak...
Dneska byla (je) ta nejdokonalejší bouřka, jakou jsem za dlouhou dobu zažila. Nejdřív byla po poledni jedna krátká a silná průtrž mračen, ale když začalo znovu pršet když jsem se vrátila z odpoledky, rychle jsem pádila ven. Lilo. Doslova. Foukal vítr a nebe mělo zvláštní temnou barvu. Bouřilo. Šla jsem a tvář nastavovala padajícím kapkám. Po celém velice nevydařeném dni. Po všech těch hnusných věcech, které mi přicházeli celý den na mysl. Po celém prázdném a zoufalém životě přišla očišťující bouře. Smála jsem se a během pár minut byla úplně promočená. Bouřilo velice silně a já přemýšlela, že mě možná udeří blesk...ale bylo to jedno. Všechno bylo jedno. Lidé, schovaní všude možně, mě pozorovali, jak si tam vykračuji promočená, hledíc k obloze.
Byla jsem šťastná...skutečně šťastná.
Teď taky bouří...a ten blesk...páni.
Poslouchám Tool a mám tisíc chutí běžet ven znovu... Mám tisíc chutí konečně se vykašlat na tenhle prázdnej život. Mám tisíc chutí pustit hlavy všechny ty za dnešek vyřčené urážky a posměšky... Mám tisíc chutí na všechno zapomenout. Vím, že zítra to zase bude zlé. Vím to. Ale za krásné okamžiky štěstí stojí za to žít... A já budu, to slibuji.
 


Komentáře

1 Ireth Ireth | 24. května 2010 v 21:52 | Reagovat

"Ale za krásné okamžiky štěstí stojí za to žít..." Toho se drž, protože jednou možná zbyde jen to.
Jinak bych Ti přála být tady u nás, na Moravě. Sotva skončí jedna bouře, začíná druhá... A kdyby jsem otočila obličej k nebi? Asi by mě to ubilo, ale jinak jsou to bouřky krásné! :))

2 Jaen Jaen | Web | 24. května 2010 v 22:52 | Reagovat

Někdy jsou ty očistné bouře potřeba - pro uvědomění si okamžiku.Abychom pochopili, že žijeme - tady a teď..Ať ti ten pocit co nejdéle vydrží..

3 Sense Sense | 25. května 2010 v 19:16 | Reagovat

[1]: Chápu...Morava. Ale tady pořádně nepršelo už pěkně dlouho. Tady byly ty kapky taky veliké a silné. Měla jsem převážně zavřené oči. :D

[2]: Naprosto souhlasím...ať vydrží..no. Ale vždycky nemůže být dobře a myslím, že důležité je vidět na konci té temné chodby světýlko. Chci ho tam vidět. Snažím se.
(I když by to mělo být spíš obráceně. Mám radši tmu)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama