Kdo jsem?

27. března 2010 v 20:18 | Sense |  Ze života snílka
A znovu je tu sobota...čas nicnedělání (oproti pracovním dnům určitě) a přemýšlení. To čemu jsem se vyhýbala, zatímco jsem vyčerpaná chodila spát v devět a víčka mi sama klesala již o půl hodiny pozdějc (což jsou u mě nepředstavitelně nepředstavitelné rekordy). Přemýšlení bych někdy opravdu zakázala. Zvlášť pak pokud dohání k slzám a sebelítosti ( i když nevím, jestli se tentokrát jedná o můj případ). Přemýšlení může mít i jinou funkci. Grr...zase moc přemýšlím.
Není nic lepšího než večerní běh po nábřeží. A v uších Systémy a v srdci volnost. A plíce bolící (a to prosím nekouřím, jako někteří vrstevníci, kteří to z pusy vyndaj leda tak ve škole a běhaj líp než já). A ten krásný měsíc nad hlavou a voda...a volnost. Pak jsem byla celá rudá (prostě pohnu prstem a při té namáhavé činnosti bych vždycky rudla. Grr) a naštvaná, že neprší. Což bylo fajn.
Ale pak jsem se zase vrátila do pokoje, kde byl bordel, jelikož sem si sice ráno uklidila, ale přes ten den poctivýho nicnedělání se to jaksi drobet rozbordelilo znovu. A čuměla do zdi nebo do počítače a začala zase přemýšlet. A došla jsem opět k tomu, že jsem k ničemu nedošla... Sakra!
Ale přece to sem napíšu. Přestože si na to musím zodpovědět asi sama. Ale ne, nezvládám to. takže

KDO JSEM?

Zní to tak jednoduše a přitom je to tak složité. Jo, připadám si, že jsem každou chvílí někdo jiný...nevím, kdo jsem. Nevím, kdo chci být. A děsí mě to. A navíc píšu nový deník...což mi v tomhle rozhodně nepomáhá, jelikož se nemám o co opřít.
 


Komentáře

1 Long Long | 28. března 2010 v 17:51 | Reagovat

Ano, tohle je strašně těžká otázka a ani jí si na ní v plném rozsahu, tak, aby mě to uklidnilo a napoplnilo spokojeností, neumím odpovědět. Budeš se s ní potýkat asi ještě často..
Není divu, že kolikrát nevíš, kdo jsi - podle mě víš, ve skrytu duše, ale na povrchu se tvá tvář mění.. Já se zatím spokojila s tím, že tuhle myšlenku odkládám a chci si na ní zodpovědět, až to budu skutečně vědět, až budu připravená o tom přemýšlet a přijmout to..

2 Faira Faira | Web | 28. března 2010 v 19:23 | Reagovat

Kdo jsem? - He, jako bych to už někde slyšela. =D
Taky mi připadá, že jsem každou chvíli někdo jiný. - svádím to na to, že mám rozdvojenou osobnost. =D Je to docela dobrý způsob so hodně věcí odůvodnit. - "To já ne, to moje druhé já."

3 Sense Sense | 29. března 2010 v 18:43 | Reagovat

[1]: Ale budu někdy připravená?

[2]:Nejde o to svádět něco na někoho. Já jsem v zásadě nic neprovedla a pro okolí se asi taky nijak výrazně neměním. Ta změna a to hledání se je tam uvnitř. Tak kde si na nic hrát nemusím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama